Hornické hospodářství buštěhradského velkostatku
První výraznou společností, která začala na Kladensku dobývat černé uhlí, bylo Hornické hospodářství buštěhradského velkostatku. Buštěhradskému panství patřily pozemky ve vrapickém údolí, a tak mohla správa velkolepě budovat velký důlní celek. Bohužel se o těchto dolech, které měly pro regionální historii první poloviny 19. století zásadní význam, dochovalo jen poměrně málo dokumentů. Dozvídáme se o nich především z Pamětní knihy císařských buštěhradských dolů. Pravděpodobně už tak nezjistíme ani přesné místo, kde ve Vrapicích došlo k nálezu uhlí. Na přelomu 18. a 19. století získala vrchnost důlní pole, které dlouhou dobu nepotřebovala rozšiřovat. Ve východní části revíru tak vznikly a rozvíjely se štoly Josef, Bohumír a Václav a mnoho dalších šachtic s různým významem. Pozěji byly vyhloubeny jámy Ludmila, Marie Antonie a dvě jámy Václav na severu a na jihozápadu důl Jan. V roce 1842 byly doly buštěhradské vrchnosti největšími v Čechách. Právě jáma Marie Antonie a jámy Václav vznikly na základě rozsáhlého geologického průzkumu, který měl zajistit nejvyšší postavení společnosti i nadále. Roku 1848 majetek buštěhradského panství přešel dědictvím na císaře Ferdinanda I. (u nás známý jako Ferdinand V. Dobrotivý). Hornické hospodářství začalo hloubit ještě jámu Marie Anna, avšak její dohloubení dokončily Císařské buštěhradské doly, které dědickým převodem vznikly. |
|
 |
|
