Jáma Amálie

Jáma Amálie byla prvním důlním dílem (nepočítáme-li neúspěšnou jámu Zippe) vyhloubeným Pražskou železářskou společností (PŽS). Stalo se tak v roce 1858. Hloubení 293,5 metrů hluboké jámy bylo ukončeno roku 1862 a ještě v témže roce se započalo s těžbou.

Důl Amálie byl ve své době nejvydatnějším dolem PŽS, a to až do roku 1896, kdy byl uzavřen. Jáma byla zasypána a halda byla postupně rozvezena do Sítenského údolí.

Zajímavým faktem bezesporu je, že nejkvalitnější zásoby uhlí pod centrem města zůstaly nevytěžené. Od těžby bylo na konci 19. století upuštěno kvůli nepříznivému vývoji sloje a nespojitým projevům při poklesu terénu. Ten mimochodem dodnes ovlivňuje povrchovou zástavbu zejména v ulicích Lázeňská a Ivana Olbrachta.

<<< zpět na katastrální území Kladno

v provozu

1862-1896

v provozu 1862–1896
hloubka 293,5 m
GPS 50°8'30.458"N, 14°5'43.582"E

---

pomníček

Jáma Amálie

profil jámy: Obdélníkový 8,5 x 2,5 m

hloubka jámy: 293,5 m

zahájení hloubení: 1858

ukončení likvidace: 1999

způsob likvidace: Zásyp neznámým materiálem, uzavírací ohlubňový poval

zásypový materiál: Neznámý


Nevylučuje se možnost výstupu CO.