Jáma ProkopHloubení jámy bylo zahájeno v roce 1856 a již v prosinci 1858 začala těžit. V hloubce 200,9 m byla odkryta uhelná sloj o mocnosti 10,428 metrů. Konečná hloubka jámy byla 211,9 metrů. Samotná jáma měla několik nej – byla dosud nejhlubší jámou společnosti Císařských buštěhradských dolů, poprvé překonala hloubku 200 metrů, uhlí zde dosahovalo ze všech dosavadních dolů největší mocnosti a navíc se zde vyskytovalo kvalitní koksovatelné uhlí.
Po vyhloubení byla proražena úpadnice k dolu Marie Anna, aby bylo dosaženo větrní propojení obou dolů a odvodnění dolu Marie Anna. Když byla ukončena těžba na dole Marie Anna, byly z dolu Prokop dorubány zbytkové zásoby. Těžba na dole Prokop byla ukončena v roce 1888. Poté sloužila jako větrací jáma pro západní revír, a to až do roku 1904, kdy byla zastavena a zasypána. Definitivní zabezpečení proběhlo v roce 2009. <<< zpět na katastrální území Dubí |
v provozu 1858–1888
hloubka 211,9 m GPS 50°9'28.918"N, 14°7'50.857"E |
Zajišťování jámy Prokop
Po roce 1950 bylo ústí jámy Prokop přehrnuto důlním odvalem a vybudován násep pro železniční tělesa vysoký zhruba 6–7 metrů. Vzhledem k tomu, že není doloženo provedení ohlubňového povalu ani způsob zabezpečení v hlubině, je pravděpodobně možné, že vlivem stoupající hladiny důlních vod po ukončení těžby uhlí na Kladensku dojde ke splavování zásypového materiálu do vyrubaných prostor, což by ve svém důsledku vedlo k celkovému propadu jámy. Z těchto důvodů byla pro průzkum a zajištění jámy Prokop stanovena zvláštní opatření.
V první řadě zjistit co nejpřesněji situování jámy. To vycházelo z dostupné mapové a textové důlně–měřické dokumentace střediska KD Libušín. Na základě těchto informací bylo vypočteno předpokládané místo ústí jámy a v srpnu 2008 proveden firmou HBZS Praha, a. s., vrtný průzkum. Souřadnice důlního díla se podařilo stanovit tak přesně, že hned první průzkumný vrt byl pozitivní a prošel zásypem bývalé jámy. Vzhledem k tomu, že jáma se nachází pod více jak sedmimetrovým náspem pro drážní těleso, následovalo celkem 9 ověřovacích vrtů o průměru 180 mm, kterými se zjišťovala situace v nejbližším okolí nalezené jámy. Vrty ukázaly, že v bezprostředním okolí jámové ohlubně je rostlý terén až v hloubce 20 až 24 metrů pod korunou stávajícího náspu železniční trati. Než tedy průzkumné vrty zastihly původní terén, procházely mocnou vrstvou vyhořelé hlušiny z odvalu a stavebních sutí, ale i vrstvou zvodnělých uhelných kalů. Jedním z vrtů byla zastižena také volná prostora, možná větrní kanál navazující na jámu.
Největší problém pro zdárné a bezpečné zajištění důlního díla Prokop je v tom, že nad jámou se nachází několik metrů vysoký železniční násep, po kterém denně jezdí vlaky s uhlím pro místní teplárnu a elektrárnu. Naskýtá se možnost, že v případě vyplavení zásypu z jámy by mohlo dojít i k propadu železničního náspu, což by ve svém důsledku vedlo k nedozírným škodám. Tyto důvody vedly k rozhodnutí projektantů zajistit násep tak zvanou „Pilotovou stěnou s převrtávaných pilot“. V okolí jámy bylo firmou Zakládání staveb, a. s., skrz násep postupně navrtáno celkem 44 vrtů o průměru 880 milimetrů, hlubokých 25 metrů, které prošly sypkým materiálem až do tvrdých vrstev. Do těchto vrtů se ihned po vyvrtání spouštělo armovací železo a vše bylo zalito betonem. Kolem jámy tak vznikla elipsa železobetonových pilotů, které zajistí stabilitu železničního náspu i v případě rozplavení zásypu jámy. Konečné zabezpečení bude provedeno klasickým železobetonovým povalem.
Tuto náročnou a na Kladensku ojedinělou stavbu jako celek zajišťuje firma Hlavní báňská záchranná stanice Praha, a. s.
Pro Hornický Zpravodaj (č. 1/2009) zpracoval dle dostupných materiálů zpracoval Jaroslav Grubner.
V první řadě zjistit co nejpřesněji situování jámy. To vycházelo z dostupné mapové a textové důlně–měřické dokumentace střediska KD Libušín. Na základě těchto informací bylo vypočteno předpokládané místo ústí jámy a v srpnu 2008 proveden firmou HBZS Praha, a. s., vrtný průzkum. Souřadnice důlního díla se podařilo stanovit tak přesně, že hned první průzkumný vrt byl pozitivní a prošel zásypem bývalé jámy. Vzhledem k tomu, že jáma se nachází pod více jak sedmimetrovým náspem pro drážní těleso, následovalo celkem 9 ověřovacích vrtů o průměru 180 mm, kterými se zjišťovala situace v nejbližším okolí nalezené jámy. Vrty ukázaly, že v bezprostředním okolí jámové ohlubně je rostlý terén až v hloubce 20 až 24 metrů pod korunou stávajícího náspu železniční trati. Než tedy průzkumné vrty zastihly původní terén, procházely mocnou vrstvou vyhořelé hlušiny z odvalu a stavebních sutí, ale i vrstvou zvodnělých uhelných kalů. Jedním z vrtů byla zastižena také volná prostora, možná větrní kanál navazující na jámu.
Největší problém pro zdárné a bezpečné zajištění důlního díla Prokop je v tom, že nad jámou se nachází několik metrů vysoký železniční násep, po kterém denně jezdí vlaky s uhlím pro místní teplárnu a elektrárnu. Naskýtá se možnost, že v případě vyplavení zásypu z jámy by mohlo dojít i k propadu železničního náspu, což by ve svém důsledku vedlo k nedozírným škodám. Tyto důvody vedly k rozhodnutí projektantů zajistit násep tak zvanou „Pilotovou stěnou s převrtávaných pilot“. V okolí jámy bylo firmou Zakládání staveb, a. s., skrz násep postupně navrtáno celkem 44 vrtů o průměru 880 milimetrů, hlubokých 25 metrů, které prošly sypkým materiálem až do tvrdých vrstev. Do těchto vrtů se ihned po vyvrtání spouštělo armovací železo a vše bylo zalito betonem. Kolem jámy tak vznikla elipsa železobetonových pilotů, které zajistí stabilitu železničního náspu i v případě rozplavení zásypu jámy. Konečné zabezpečení bude provedeno klasickým železobetonovým povalem.
Tuto náročnou a na Kladensku ojedinělou stavbu jako celek zajišťuje firma Hlavní báňská záchranná stanice Praha, a. s.
Pro Hornický Zpravodaj (č. 1/2009) zpracoval dle dostupných materiálů zpracoval Jaroslav Grubner.
pomníčekJáma Prokop
Dolu Prokop profil jámy: obdélníkový, 7,6 x 2,2 m, výztuž nezjištěna hloubka jámy: 211, 40 m zahájení hloubení: 1856 ukončení provozu: 1904 ukončení likvidace: 2009 způsob likvidace: zásyp sutí a škvárou, vybudován železobetonový bezpečnostní ohlubňový poval Možnost výstupu nebezpečných plynů! |