Císařské buštěhradské doly
Z důvodu vymření buštěhradské šlechty přechází v souladu s tehdejší legislativou roku 1848 veškerý její majetek dědictvím na císaře Ferdinanda I. (u nás známého jako Ferdinand V. Dobrotivý). Součástí dědictví byla rovněž důlní společnost Hornické hospodářství buštěhradského velkostatku, která nyní začala fungovat pod názvem Císařské buštěhradské doly. Ferdinand sice ještě v roce 1848 abdikoval a rakouský trůn obsadil František Josef I., někdejší císař však nadále zůstal majitelem panství. Již v letech 1848-1850 byla hloubena jáma Marie Anna, pojmenovaná po manželce excísaře. V roce 1849 se začala hloubit jáma Ferdinand I. ve Cvrčovicích, po značných problémech dohloubená až v roce 1870. Ferdinand dal také podnět na vybudování dělnické kolonie ve Vrapicích (1851-1853) a v roce 1854 položil základní kámen k novému úřednickému domu ve Vrapicích. V letech 1855-1858 byla hloubena jáma Prokop. Ve druhé čtvrtině 19. století již neměly buštěhradské doly vedoucí postavení, ale byly stále rovnocenným partnerem mezi třemi kladenskými uhelnými společnostmi. V roce 1867 se začala hloubit jáma František Josef, která byla dohloubená v roce 1872, avšak poté na ní na jistou dobu ustaly veškeré práce. V letech 1870-1875 byly dohloubeny obě jámy Ferdinand ve Crvčovicích a tento velkodůl byl uveden do provozu. Po úmrtí Ferdinanda I. v roce 1875 přešly doly do správy císařského dvora Františka Josefa I. Nové jámy se nehloubily a společnost byla v roce 1882 převzata Privátní společností buštěhradské dráhy. |
|
|
|