Mirošovsko-libušínsko-svatoňovická společnost
Kutací práva na Libušínsku vlastnil do roku 1877, kdy je prodal společnosti "Viktoria", František Jahnl z Plzně. Viktoria coby nový majitel přenechala hned krátce nato (roku 1879) veškerá práva Mirošovskému kamenouhelnému těžařstvu, které vlastnilo doly na Rokycansku. Od července 1881 začala mirošovická společnost provádět pokusné vrty. První dva nebyly úspěšné, teprve až vrt z roku 1884 zasáhl uhelnou sloj. Právě tento nález stačil k tomu, aby bylo zahájeno hloubení jámy Jan I a později i Jan II. V té době se již společnost nazývá Mirošovsko-libušínské těžařstvo. Po dohloubení jámy Jan II získává společnost doly v Malých Svatoňovicích a utváří akciovou společnost Mirošovsko-libušínsko-svatoňovickou. V letech 1899-1901 společnost vyhloubila další jámu – jámu Schoeller. Jelikož byly v roce 1904 dorubány zásoby mirošovských dolů a ani na dole Jan nevypadala situace příznivě, byla společnost nucena doly v roce 1905 prodat Pražské železářské společnosti. Poté se společnost přeměnila na Svatoňovickou báňskou společnost a přesunula své aktivity do Malých Svatoňovic a okolí. |
|
 |
|
