Společnost státní dráhySpolečnost vznikla zprivatizováním státních drah v roce 1854. Následujícího roku převzala veškerý dolový majetek někdejší c. k. Kutební komise se sídlem v Brandýsku, aby si zajistila dodávku vlastního uhlí. Do majetku společnosti tak přešly doly Michael a Thinnfeld a dohlubované jámy Layer a Kübeck. Získala rovněž kutební terény a vyhloubila Kolečskou jámu (1857–58) a jámu Průhon (1857–1863). Obě dvě jámy měly kruhový profil, přičemž Kolečská jáma byla první tohoto druhu v Kladenském revíru, jáma Průhon první na katastru Kladna. V bývalých kutebních terénech byly vyhloubeny jámy Bresson a Engerth (1868–1872) a v letech 1872-1876 jáma Tuháňského dolu (Barré). Aby společnost udržela težební kapacitu svých dolů, pustila se v letech 1882–1886 do hloubení jámy Ronna. V roce 1888 pak získala koupí tři menší dolové komplexy u Otvovic. Posledním dolem společnosti byl důl Theodor vyhloubený v letech 1897–1900. Důl ovšem, co se týče objemu těžby, nesplnil očekávání, která do něj byla vkládána. V letech 1900–1904 vznikla u Thinnfeldu ústřední elektrárna pro plánovanou elektrifikaci všech dolů společnosti (o deset let později rozšířená). V roce 1908 převzala společnost důl Jan (později Felix) v Otvovicích, v té době zatopený. Do roku 1922 byl zmodernizován a začala zde těžba, už o sedm let později byl však uzavřen. V roce 1910 se ústředním dolem společnosti stal důl Ronna. V roce 1936 koupila dolový majetek společnosti Pražská železářská společnost a stala se tak dominantní společností na Kladensku. |
|
|
|